Zurück
- Schwierigkeit
- Erlebnis
Procházka po Stromovce.
zde informace z https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovsk%C3%A1_obora
P?edpokládá se, že Královská obora byla založena králem P?emyslem Otakarem II. v roce 1268 v míst? jilmové doubravy. Historická zmínka o Královské obo?e (v Ovenci) se týká roku 1320, kdy ji Jan Lucemburský vy?al z majetku, který postupoval svatovítskému proboštství.
V roce 1495 byl na jižní náhorní hran? obory vystav?n královský lovecký letohrádek pro Vladislava Jagellonského, pozd?jší místodržitelský letohrádek.
Za panování Ferdinanda I. v roce 1547 byl v obo?e z?ízen rybník a o 12 let pozd?ji byla obora rozší?ena.
Za panování Rudolfa II. byly v obo?e provedeny rozsáhlé zm?ny. Lovecký letohrádek byl po roce 1578 renesan?n? p?estav?n na lodžiovou vyhlídkovou stavbu. V roce 1584 byly provedeny parkové úpravy, vytvo?eny další rybníky. V letech 1584 až 93 byla pod Letnou proražena tzv. Rudolfova štola pro napájení nového Velkého rybníka. Toto nesmírn? technicky a ?asov? náro?né dílo p?ivád?lo vodu z Vltavy poblíž dnešního Štefánikova mostu, vyúst?ní pak bylo do st?edu Královské obory poblíž Šlechtovy restaurace .
V této souvislosti ?eská komora z?ejm? vyjád?ila sv?j vd?k panovníkovi tím, že zakoupila a Rudolfovi II. darovala mlýn v P?edním Ovenci. Jde o dnešní Císa?ský mlýn na západním okraji Stromovky. Mlýn byl v letech 1589–1590 p?estav?n, jeho areál byl rozší?en o arkádovou chodbu a láze? s grottou a navíc zde byla vybudována brusírna drahých kamen?. V roce 1606 byla k Císa?skému mlýnu p?istav?na mohutná reprezenta?ní brána. V roce 1679 však Císa?ský mlýn vyho?el.
O deset let pozd?ji v roce 1689 byla v Královské obo?e poblíž Velkého rybníka postavena nákladem hrab?te Kryštofa Vratislava z Mitrovic Královská dvorana (pozd?jší Šlechtova restaurace).
Šlechtova restaurace (2008)
Ob?erstvení u Šlechtovy restaurace
Od roku 1804 je Královská obora zp?ístupn?na ve?ejnosti a je využívána jako park, pro n?jž se ujal název Stromovka. Sou?asné úpravy pocházejí z 19. století, kdy byly n?které rybníky zrušeny a vytvo?ena sou?asná soustava luk a zalesn?ných ploch. Bylo vysazeno mnoho druh? introdukovaných d?evin a zahradních kultivar?, což vytvo?ilo z Královské obory významné arboretum.
Roku 1866 spole?nost Bušt?hradská dráha prodloužila železni?ní tra? Kladno - Bruska (dnes stanice Praha-Dejvice) do Buben, kde ji napojila na státní dráhu. Ve Stromovce tra? prochází po jejím horním okraji a také krátkým tunelem, zvaným Bubene?ský ?i Dejvický.
Vroce 1885 byla do Královské obory prodloužena tra? kon?sp?ežné tramvaje, která kon?ila u Marinkovy továrny v Holešovicích (u dnešního Veletržního paláce). 8. zá?í 1898 byla jako první z pražských tratí ko?ky zprovozn?na pro elektrické tramvaje. 15. kv?tna 1908 byla vybudována u Výstavišt? tramvajová smy?ka, druhá v Praze, první stálá. Úsek Výstavišt? – Královská obora byl naposledy v provozu 28. zá?í 1941, koleje byly vytrhány 1944, pozd?ji byla v úvodní ?ásti tohoto úseku obnovena smy?ka Výstavišt?. U bývalé kone?né Královská obora dosud stojí budova bývalé vozovny.
?ást Královské obory byla koncem 19. století vy?len?na pro vybudování výstavišt?.
U p?íležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891 byla u horního vstupu parku (u dnešního severního konce Ovenecké ulice) ukon?ena K?ižíkova elektrická dráha na Letné, první elektrická tramvajová tra? v Praze i v ?eských zemích, navazující na letenskou lanovku. Roku 1893 byla tramvajová tra? prodloužena Stromovkou k Místodržitelskému letohrádku, p?i?emž p?ekra?ovala železni?ní tunel. Roku 1903 byly koleje z Královské obory odstran?ny.
V roce 1891 byl v Královské obo?e nedaleko výstavišt?, uspo?ádán II. všesokolský slet. Sokolové se tak p?ipojili k Jubilejní výstav? na blízkém výstavišti, kde se prezentovali svou výstavkou. P?ípravy pon?kud zkomplikovala jarní povode?, která vyhlédnutý pozemek zanesla bahnem. Za necelé dva m?síce byly na pozemku zap?j?eném m?stem vybudovány tribuny a další objekty, 15 dní po akci byl pozemek v p?vodním stavu m?stu vrácen.[2]
V sou?asné dob? Královská obora slouží k rekrea?ním, sportovním i kulturn? vzd?lávacím ú?el?m.
P?i povodni v srpnu 2002 byla zaplavena vodou, což vedlo k ?áste?nému poškození vegetace. ?ást obory za železni?ní tratí Praha-D??ín u ?eky Vltavy pak poškodila další velká povode? v ?ervnu 2013.
Pod oborou vede Bubene?ský tunel, sou?ást tunelového komplexu Blanka, sou?ásti pražského M?stského okruhu. Po mnoha odkladech byl otev?en na podzim roku 2015.
Mehr Info im WWW
Bild 1
Bild 2
Bild 3